Já a můj život

Nikdy jsem si moc nevážila života až do minulého roku. (7.5. 2013) Kdy mě rodiče odvezli do nemocnice ve Valšském Meziříčí. Tam mě vyšetřili, vzali odběry krve a udělali kardiologické vyšetření. Druhý den mě pozorovali na zvýšené péči, jelikož byl Státní svátek a lékaři měli volno tak mi nemohli udělat podrobnější vyšetření, ale z odběru krve zjistili že nemám v pořádku svalové enzymy. Lékaři ve VM si s tým nevěděli rady , a proto mě převezli do fakultní nemocnice v Ostravě. Tam dále pokračovali z vyšetřením , poslali mě i do Brna na biopsii. (Odběr vzorek svalu) Po té konečně zjistili co mi je a řekli že mám svalové onemocnění ,,polymyozitida,, , ale to není vše, také řekli rodičům že kdyby jsem zůstala doma o 2-3 dny dýl tak by to skončilo tragicky. Od toho dne jsem si uvědomila že jsem mohla přít o všechny co mám ráda a o všechno co mám. Samozřejmě v nemocnici jsem celkem dlouhou a říkali že se to může kdykoliv vrátit, ale nejdůležitější pro mě i ostatní bylo že se to dá vyléčit a zahájili léčbu. Na začátku nemoci jsem byla jak nějaká troska. Nemohla jsem se sama zvednout ani lehnout z postele a dopostele, zajít si sama na wc,osprchovat se prostě ze vším mi museli pomáhat. Léči se to lékama,, které se jmenují ,,medrol,, jsou to hormonální léky takže vám to změní vizáš jak si můžete všimnout na mém profilu na fotkách všechno jsem já. Také mají vedlejší účinek že máte velkou žravku a přibíráte. Teď jsem na tom dá se říct výborně jenom mě trápi menší omezenost v kloubech, slabost a věci, které zvládnu neudělám na 100℅. Do dnes chodím na rehabilitace a pomalu se to zlepšuje. Musela jsem si dát roční odklad od školy kvůli neschopnoszi, jelikož jsem měla jít na střední a na obor, který jsem se dostala nemůžu dělat, protože nemůžu dělat žádnou manuální práci tak letos budu dělat znova příjmačky. To je celý příběh. Dofám že si vezmete ponaučení a začnete si vážit života, usmívejte se, mějte radost z maličkostí, važte si lidí kolem vás...A ne až v tedy kdy máte nakrajičku smrti..!!