Víte co je nejhorší? Když zjistíte že Vás miloval někdo koho jste odmítali a časem Vám dojde že ho vlastně milujete také. Závidím těm kteří to neprožili a jen si to přečtou a usmějí se a časem na to zapomenou. Také jsem to dělávala,ale je něco jiného to číst od druhých a sám to prožit. Abych tedy začala povídat můj nebo možná Náš příběh. Před třemi lety v jedné malé nemocnici ve Valašském Meziřičí na dětském oddělení ležela dívka a chlapec. Dívka byla v kolektivu oblíbená a dá se říci chovala se namyšleně,ale naopak ten kluk byl normální vtipálek,ale i přes rozdíly si rozuměli. Po propuštění z nemocnice začali chodit ven a po čase se z nich stali nejlepší přátelé. Byli spolu každý večer ruka v ruce. Smáli se spolu,plakali spolu,měli se rádi. Dívka toho kluka milovala,ale hrozně moc ji záleželo na kamarádství a bála se odmítnutí a totéž ten kluk. Jednou si dívka řekla že by ho mohla chytit za ruku,ale ne jako jindy prostě něžněji,ale chlapec ucukl dívce se najednou všechny naděje vytratili a začala ho brát jako brášku. On ji však miloval po čase jí to řekl a ona řekla že to nejde. Pak se dívka přestěhovala nebývali spolu už tak často a jejich vztah a city se ochladili. Kluk se přřidal k nějaké pochybné bandě kde po čase přivedl i Tu kamarádku. Barča (Já) se však tam s jedním klukem pohádala a pak se bandě vyhýbala. Pak jí došlo jak moc Petra miluje a jak moc ji chybí když mu to řekl ji odpověděl : Víš pár ne vše zničilo. Bára na důkaz své pokory udělala Petrovi video
http://www.youtube.com/watch?v=Jb5kxNKxCQM&feature=plcp
Stále však to nic nezměnilo. Při každé vzpomínce se mi hrnou slzy do očí a říkám si jak moc jsem byla hloupá.
PeopleSTAR (9 hodnocení)