Jak na holky ?

Jsem Martin je mi 20 let a jak jsem psal v předchozí zpovědi dělám tu nástavbu.
Mám auto,mám skútra, mám kolo, a další věci
rád chodím posedět s přáteli atd.
Jediné co mi chybí je holka.

Když jsem byl snad ve druhé třídě,líbila se mi jedna holka,jmenovala se Karolína.
Chodila k nám do ,,obecní školy,, snad půl roku.
Přišla z Plzně,bydlela ve čtvrti jménem Černice.
Seděl jsem se spolužákem jménem Jirka.Byli jsme kamarádi se stejné vesnice. Při hodině jsme kecali.
Jednoho dne učitelka rozhodla abych se přestěhoval k té Karolíně. Postupně jsem se seznámili.Dokonce mě naučila při vybíjené uhejbat. Pak po půl roce jak jsem zmínil odešla zpět do Plzně a té naší obci stavěli dům.
Dva a půl roku jsem se snad neviděli až při jedné projížďce na kole jsme se potkali.
Pak to vypadlo že budeme kamarádi. Já jsem si spíš od toho sliboval že spolů můžeme chodit.
Ona mi ale řekla že nejsem její typ a já jako vůl jsem za ní furt lezl a myslel si že to někdy bude lepší někdy to také vypadalo slibně samý miláčku. Ale nic z toho nebylo. Motalo se kolem mě více holek ale žádná mě nechtěla a když už se nějaká projevila tak spíše provokovala. Pak v sedmé třídě byla holka jménem Šárka. Nějak jsem se neprojevoval až jednou jsem ji koupil bonboniéru ona to zahodila. A co s tím ? Další snad 4 roky jsem za ní lezl a někdy to vypadalo slibně ona zas že ne. Měla taky jiné kluky a já jsem žárlil někdy by za to stál i můj život. Půjčoval sem prachy s tím že Šárka to chce,nebyla to pravda.
Pak na další škole byla holka jménem Jana. První den jsem se seznámili, byla celkem v pohodě,koupil jsem ji čokoládu ale kluka měla.
Pak jsem byli samí kluci jedna holka ta také nebyla pro mě.Pak i v ročnících níž byly holky železničářky jedna dokonce po mě stříkla pepřák když jsem jí řek co jsem neměl. A teď jsme na té nástavbě kde sice holky jsou ale každá tvrdí že už někoho má, tak je jasné že musím hledat jinde.