Výročí a uzdravení po třiceti letech

Vážení čtenáři,
stalo se to v roce 1996, kdy jsem si myslel, že mě bude patřit celý svět. Byl jsem nadané, talentované šikovné dítě, na které byly kladeny velké nároky. Vlastně ve školo mě šlo téměř vše. Postupem času jsem začal špatně spát. A později jsem byl odvezený na urgentní příjem. To už se vědělo co mě je a neměl jsem žádné naděje. Dlouhé roky po nemocnicích nenaplněný život, zkrátka jízda na tuze těžký převod. Dnes je tomu třicet let, kdy se to opravdu otočilo k lepšímu. Pomohli i bylinky ze Sibiře, pomohli i výzkumné léky, pomohl i sport, kamarádi, terapeuti. Vždy je nějaká naděje, i když tomu sám nevěříte. Stále hraji soutěžně stolní tenis, mam přátelé, práci. Několikrát jsem padnul až na zem a znovu se zvedl, i když jsem si myslel, že už to nepůjde, že to nemá význam. Děkuji Vám, kteří tato díla čtete a děkuji v této větě. Proto nikdo neztrácejte naději a nevzdávejte život. Západní i východní medicína, terapie a vše dohromady pomohlo. Všechno jsem to shrnul ve zkratce. Jelikož na podobná témat jsem již psal. Mějte se krásně, skládejte zde básně, pište příběhy a hodně štěstí!