Strach

Blíží se konec prázdnin a já nastupuji na novou střední školu. Opakuji ročník, takže budu v novém kolektivu. Rozhodla jsem se že půjdu na novou školu, protože na té bývalé se mi opravdu nelíbilo, nezapadla jsem do kolektivu a učitelky na to neustále upozorňovali. No není to jen proto, ale i protože jsem měla dělat opravné zkoušky,ale ty bych asi stejně nezvládla, takže jsem se rozhodla začít odznova. Za moje špatné známky a nezačlenění do kolektivu mohli neléčené deprese s kterými jsem na střední školu nastupovala. S nikým jsem se nechtěla bavit, jenom jsem se přetvařovala a když už jsem se s někým bavila tak to jen proto, aby učitelka do mě furt nehučela že si za to můžu sama a že jinak budu za divnou, což mě dovádělo ještě více k vážnějším sebevražedným úvahám.

Teď už se cítím v pohodě. Začala jsem chodit k velmi milé a sympatické psychiatričce. No i když si moc nemyslím že mi pomohlo zrovna ten Velaxin, jelikož mi bylo líp až potom co jsem já sama ze sebou něco začala dělat. Protože jsem si uvědomila, že jsem si k depresím dopomohla sama a že takzvané endogenní deprese jsou asi nesmysl a vymyslel to nejspíš někdo z farmaceutického průmyslu, aby mohli více vydělávat.

No a teď k podstatě této mé zpovědi je můj celkem velký strach, je že se vrátím k plánování sebevraždy. Třeba kvůli tomu že se opět nebudu cítit dobře ve škole, jelikož mám pocit že kromě depresí mě trápí i sociální fobie, protože když jsem měla přečíst před třídou text , přestávali mi správně pracovat hlasivky, tlouklo mi srdce, třásly se mi ruce a nemohla jsem chvilkama dýchat.

PROSÍM PORAĎTE MI. Tu sociální fobie jsem asi překonala už dokážu někam zavolat ptát se lidí a být prostě víc v klidu na veřejnosti. Ale i tak se moc bojím hlavně prvního dne. CO PODLE VÁS MÁM DĚLAT PROTO ABYCH SE ZAČLENILA? Promýšlela jsem to a zatím mám v plánu: zítra si přidat všechny lidi s kterýma půjdu do třídy, pokud budeme mít založenou na fb společnou skupin určitě si s nima začnu psát 2) první den prostě vejdu brzy do třídy a posadím se někam a budu si povídat jen s člověkem s kterým budu sedět ale nevidím důvod navštivovat další lavice, což doufám že nebude chyba 3) budu se snažit komunikovat více ve skupinových pracích, kterých bude na začátku celkem dost no a pak když si s někým padnu do oka budu za ním chodit i o přestávkách. No možná v tomhle jsem udělala tu hlavní chybu že při skupinových pracích jsem moc nekomunikovala, takže jsem neměla šanci se s někým skamarádit tak abych mohla za tím člověkem chodit o přestávkách a nesedět sama v lavici.

Teď jsem konečně dopsala a cítím takový klid na duši a udělala jsem si takový pořádek v myšlenkách, ale i tak moc doufám že jsem to nepsala jenom kvůli tomuhle a někdo mi odpoví. TAKŽE VÁS MOC PROSÍM POKUD SE VÁM TO CELÉ NECHCE ČÍST, COŽ NAPROSTO CHÁPU, TAK SI PŘEČTĚTE ASPOŇ TEN 4 ODSTAVEC a když někdo bude mít podobný problém klidně mi napište do zpráv já budu moc ráda. A nebo pokuď máte s čímkoliv i vy problém napište mi a já se vám pokusím pomoci, já bych totiž chtěla být už v 16 taková trošku psycholožka :DD