Jak dál??

Ahoj.. :( je smutné, že jsem dopadla takto a už si nedokážu poradit sama.. tak proto píšu sem.. :( 8 let jsem prožívala trauma z dětství..domácí násíli,zneužívání, znásilnění, dětský domov, psychiatrie, leky, šikana, útěky.. našla jsem si partnera, který mi ukázal, že na světě existujou lidi, kteří namají potřebu mi jen ubližovat..ukázal mi že život funguje bez denní medikace, depresí, žiletky, psychologů či psychiatrů.. jenže po dvou měsících se ukázalo, že není zcela takový jaký se zdal, jaký se popisoval a představoval.. on sám se nedokázal zbavit citů ke své bejvalé partnerce a co víc nebyla jen jedna, které city vyjadřoval/vyjadřuje přes sociální sítě..začala jsem to s ním nějak řešit, ale pokaždé mě přesvědčil, že nedělá nic špatného a já v našem vztahu řeším věci nepodstatné.. dále po několika týdnu se mu povedlo mě donutit se v zrcadle nenávidět a sama sebe ujišťuji, že opravdu řeším nepodstatné věci, ale?? Je nepodstatná věc, že člověk, který má doma či v posteli někoho komu denně opakuje jak ho miluje a co pro něj znamená, že ta osoba se u něj nechtěně dočte na sociálních sítích či esemeskách, že by tu druhou chtěl obímat a vedle ní usínat, že jí miluje a je jediná, které věří?!! Co mi na to asi řekl?? Chvilkový splín, blbá nálada..byl jsem na Tebe naštvaný..ona mi dala víc než Ty, ale víte proč?? Protože ona byla ta která měla necelých 30 let a já jsem pouze dívka, které je 18 let a o životě ví jen to že k ní rozhodně není fér.. teď už je to 8 měsíců co jsem s ním a pět měsíců co toto trpím a nedokážu od toho utéct.. začala jsem mít zdravotní problémy..lékařka mi řekla před partnerem, že bych měla jít na psychologické a psychiatrické vyšetření..koukla jsem se na něj a v tu chvíli jsem řekla, že neexistuje a proč?? nechci mu ukázat, že mě dohnal až tam.. až k tomu že bych musela znova užívat nějaké tabletky.. jenže psychika se stále zhoršuje.. vrátila jsem se opět k tužce a k papíru, když zavřu oči vidím stín oběšence, když na chvíli usnu ve snu se mi promítá minulost..kdyby se mi promítali ty krásné chvíle, ale není tomu tak.. jsem dost přecitlivělá, vyklepaná a bolestivá.. tělo je čím dál víc unavenější .. opravdu netuším jak z toho pryč :( :(