Před dvěma lety někdo ze třídy přišel s tím, že měl na ruce vyrytý kříž. Nemusím snad ani říkat, že jsme to chtěli vyzkoušet taky. Vždycky jsem si o takových lidech říkala, že nejsou normální. Že by ze sebou měli něco dělat a ani nevím proč, ale zkusila jsem to taky. Pamatuji si tenkrát, že mě za to jeden kluk hrozně spražil a už jsem to ten rok neudělala.
Když jsme postoupili o rok výš, tak jsem s tím zase začala. Vzpomněla jsem si na to celkem náhodou. Měla jsem tenkrát hrozný problémy s "nejlepším" kamarádem a s mojí mamkou to tenkrát taky nebylo moc super. Když si toho spolužačky všimly začali ještě větší boje. Pověděli to učitelce a ta mě začala hrozně kontrolovat, ale nemělo to moc smysl, dělala jsem to pořád dál, jen tak aby to nebylo vidět. Pomohlo mi až to, když k nám na školu přišla nová holčina, která měla stejný problémy jako já. Tenkrát mi řekla, že nejsem o nic lepší, tak jsem se s tím pokusila něco dělat. Moje motivace byla silná a časem si přidávala další důvody proč to nedělat. Někdy se mi sice stalo, že některé emoce na mě byli moc silné a nezvládla jsem to, ale pak jsem si zase opakovala, že jsou věci, které za to stojí.
Chci tím říct, že lidi, kteří to dělají. Dá se s tím přestat, jde jen o to jak VY moc chcete. Zlepšil se mi život a mojí kamarádce taky. Pomohli jsme si navzájem.. Kdyby někdo chtěl ráda mu s něčím takovým pomůžu. Stačí věřit a všechno špatné se jednou obrátí k dobru :)
PeopleSTAR (5 hodnocení)