Ležím v posteli a přemýšlím nad tím co je to můj život! Když se zamyslím zjišťuji, že je to jen dlouhá cesta po nekonečné louce smutku bez trávy, a někde na konci té louky je ten kdo mě obejme a řekne "už nikdy nebudeš sám". Kde je konec té louky? kde je to čemu se říká štěstí? Když uvážím že po té louce smutku musím jít aniž bych věděl kde je konec, tak se chci zastavit a čekat až v dáli štěstí uvidím.
Ale to nemůžu, musím jít dál vždyť ona tam na mě čeká, nemůžu se zastavit a nechat ji tam čekat. Půjdu tak dlouho jak jen budu moct, jen ať už jsem s ní a štěstí najdu v ní, až do konce svých dní.
Ale to nemůžu, musím jít dál vždyť ona tam na mě čeká, nemůžu se zastavit a nechat ji tam čekat. Půjdu tak dlouho jak jen budu moct, jen ať už jsem s ní a štěstí najdu v ní, až do konce svých dní.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva