Miluju ho

Ahoj, uz jsem fakt asi blazen, ze pisu na takovehle stranky, ale uz opravdu nevim, co mam delat. Pred dvema lety, jsem se seznamila s jednim klukem. Do te doby jsem mela danou predstavu o mě vysnenem pritelovi, jak musi vypadat, jak se chovat a tak dale, myslim si ze takovouhle predstavu mame kazda dokud si nekoho nenajdeme. Ten kluk, splnoval naprosto vsechny podminky, je to tezko uveritelne, ale byl opravdu jak stvoreny pro me. Zacali jsme se hodne bavit,psat si, chodit ven a pak to (nevim jestli jen z me strany) prerostlo v neco vic. Zacali jsme se spolu tahat ale nic vic nez libani jsme spolu nemeli, byla jsem proste mlada a nechtela jsem a on ani nic nezkousel, jen na to dosli slova. Jinze pak z niceho nic jsme se prestali vidat, psat si, bavit se, zacal me ignorovat a ja, jelikoz mam takovou povahu jakou mam, jsem delala ze mi to vubec neublizilo. Jinze ubehl rok a my spolu na jedne akci zase skoncili. Mezitim on mel holku a ja mela skoro kluka, coz bylo jedine obdobi kdy jsem ňsi na nej ani nevzpomnela, jinak jsem na nej myslela 24 hodin denne. Po te akci jsme se zacali,ale jen jako kamaradi. Ja na nej stale myslela az do dalsi akce, ktera se konala letos v zari. Tam jsem opet byla s nim a uz to preslo v neco vic nez jen libani. Tyden na to, jsem jela se skolou na zajezd a jak jsme se domluvili, on jel semnou. ( on tam ale stale mel sve pratele a ja taky sve pratele). Cestou tam, jsme spolu opet neco meli, ale kdyz jsme dojeli na misto, jakoby mu preskocilo a zacal tam delat do jedne holky. Bylo to 10 nejhorsich dni v mem zivote kdyz jsem se musela divat na to, jak to tam spolu pekli, pritom se vlastne vubec neznali. Proste jsem se vzdala, byla jsem uplne na pokraji svych sil a zacala jsem ho ignorovat, nechtela jsem o nem slyset uz ani slovo, pritom jsem na to stale myslela. Nekdy v listopadz chtel nekolikrat vysvetleni, proc uz se nebavime jako predtim. V tu dobu jsem byla s jinym a on stale s tou holkou ze zajezdu. Snazila jsem se ho ignorovat,dokud me nepodvedl ten kluk, s kterym jsem byla. Jinze pak se ve me opet neco zlomilo a ja po nem zas neskutecne touzila ale nedala jsem to najevo. Kdyz nase spolecna kamaradka mela oslavu, objevil se tam a nejak jsme se dali do reci. Zacal me prmlouvat at s nim spim u jeho kamarada, ze me o to moc prosi. A ja tam spala. K sexu nedoslo, ale ke vsemu ostatnimu ano. Beru to jako "usmirovaci gesto" jinze ja na nj proste nedokazu zapomnout. Brecim kazdy vecer protoze vim, ze jsem hloupa ze jsem s nim po tom vsem neco zase mela. Jinze ja fakt mam porad pocit ze jsme pro sebe jak stvoreny.. Jinze on asi ne. Uz mu pripada ze potrebuju odbornou pomoc, protoze brecet stale kvuli jednomu klukovi, mi nepripada normalni. Nejhorsi je,ze ho vidim kazdy den a pokazdy kdyz ho vidim,tak se citim stejne.