Miluji ho, ale to chování...

Přítel (26) se se mnou rozešel. Už jsem sem psala, ale přemýšlím, jestli má ještě cenu se snažit zachránit to nebo ne. Napíši od začátku, jak to bylo. Přítel si mě našel na internetu, líbila jsem se mu na fotkách, tak napsal. Přes psaní jsme si nerozuměli, chtěl se mnou jít ven, ale já se zdráhala, protože po týdnu psaní mi to přišlo brzo a člověk nikdy neví, kdo je na druhé straně. Nevím proč, ale dostal úžasný nápad – napsat bývalce, aby mi napsala, jak super člověk je. Takže to dopadlo tak, že s ní se v lásce nemáme a jemu jsem to pořádně vytkla, když už byl klid s bývalkou, začala se nám do vztahu míchat jeho máti a radit mi (přitom přítel byl víc jak polovinu dětství a dospívání v převážné péči otce) a aby toho nebylo málo, začala mi psát osobní záležitosti např. že podváděla manžela a přijde jí to normální. Mě tohle nepřipadá v pohodě a když už to tak bere, tak to má probírat s kamarádkou a ne partnerkou syna. S jeho mámou to dopadlo tak, že jsme se smazaly z přátel, přítel máti prý něco řekl, aby se do nás nemontovala apod. a je klid. Přítel mi od začátku zatajoval své vzdělání. Chodil na sš, ale na maturitu se vykašlal. Důvod dle něho je ten, že si sehnal práci a neměl čas na učení, dle jeho bývalky hrál počítačové hry. Mě nevadí, že nemá maturitu, jako takovou, sice je to dnes neobvyklé, ale spíš jsem měla celou dobu obavy o budoucnost, kde bude shánět novou práci, pokud o tuhle přijde. Sám si často stěžoval, že je nula, že nemá školu, peníze… Navíc po tom, co mi řekl, že si raději nechal dát pětku místo toho, aby napsal referát, začala jsem si říkat, jestli není přehnaně líný a že to o něčem svědčí. Mě má sš také nějak moc nebavila, ale chtěla jsem mít maturitu, tak jsem se snažila plnit to, co jsem měla. Takže jeho vzdělání je jen základní. Když jsme se o jeho vzdělání bavili, tak už do školy jít nechce, prý na to nemá čas a už ani hlavu, o nějakém kurzu slyšet také nechtěl a když jsem se ho ptala na řidičák, tak ten prý nepotřebuje, možná v budoucnu, ale to už mu po tom, jak ho znám moc nevěřím. Do vzdělávání jsem jej nenutila, jen mě zajímalo, jak vidí budoucnost, protože říkal, že bych chtěl dvě nebo tři děti a to teda nevím, jak chce uživit. Teď práci má, ale neustále si stěžuje, jak jsou tam na něho zlí, každý den má neproplacené přesčasy, kolektiv nic moc - většinou bývalí odsouzenci, min. lidé v podmínce apod., neustále se bojí, že budou propouštět v lepším případě jen snižovat platy. Bydlí s bráchou, který je, bohužel to jinak napsat nemůžu, IQ tykve. Všechno musí zařizovat bývalý – od zaplacení poplatků až po podepisování smluv a hlavně jejich prostudování, jeho brácha je v tomhle nepoužitelný. Přítel je ten, kdo v 90% myje nádobí, luxuje, myje koupelnu a wc, stručně řečeno na domácí práce líný není. Poslední čtyři měsíce jsem za přítelem jezdila většinou já, on za mnou za tu dobu přijel jen asi 3x a to jednou ještě remcal, přitom byla noc a já se bála, musím projít takovým jakoby parčíkem a příjemné mi to není, když je tma. Skoro na každý víkend peču, takže jsem mu vozila, pochutnával si, ale když jsem přijela k němu, ani se nezeptal, jestli nemám po hodinové cestě žízeň. V létě byl u nás na chalupě dva týdny, nic nemusel dělat. Za ty dva týdny jen 4x umyl nádobí. Vyvařovala jsem mu na co měl chuť, pekla, prala ještě ke všemu v ruce (pračku tam nemáme). A teď to, co jsem tu už psala, ale ještě doplněné. Často mi vyčítal, že jezdím na chalupu. Jenže polovinu domu i zahrady vlastním a když to vlastním, musím se o to starat, i když nemám moc peněz, tak se snažím tam vždy něco udělat. Třeba nedávno jsme vypouštěli a sklízeli bazén, v létě příteli byl dobrý, ale aby nám přijel pomoci, to ne. Ale i kdyby nepomohl, tolikrát jsem jej zvala, že může jet s námi. Na dovolené se mu tam líbilo a když jsme odjížděli skoro brečel, jak se mu nechtělo zpět. S přítelem jsme si rozuměli snad ve všem (i když mi sem tam něco vadilo, ale nebylo to nic velkého, co by se nedalo vyřešit). Jenže jsem panna, mě to nevadí, nepovažuji to za nějaký hendikap, ale teď už bývalý asi ano. S přítelem jsme se pokoušeli o pohlavní styk 3x. Poprvé jsme si plánovali, že by to mohlo být na chalupě, byli jsme tam sami, ale nemáme hotovou koupelnu, ale dalo by se to. Také jsme chodili po výletech a když jsme byli na cestách od cca 5 hodin ráno do 22, 23 hodin, tak to jsem pak byla ráda, že jdu spát. Možná to bral jako slib, že to bude tam, ale nemůže předpokládat, že po 30 km výletě pěšky, kdy jsme vycházeli skoro za tmy a vraceli se a zas byla tma, že ještě budu nažhavená (on nemá ani řidičák, já jej mám, ale nemám auto, takže pěšky, sem tam něco autobusem nebo vlakem). Jenže už poprvé, když mě to začalo bolet a řekla jsem mu, že bychom si mohli dát pauzu, tak začal křičet, že to chce a čeká na to skoro půl roku, že už nikdy nechce pannu, že jsem jako malá holka, že mám psychický blok, že jsem frigidní apod. Po druhé to bylo podobné s tím, že mě nakonec div nevyhnal ze svého bytu na noc, nakonec mi řekl ať jdu domů nebo by mě musel znásilnit, po třetí mi příteli vyčetl, že mi půl hodiny předehry nestačí, že to chce hned nebo rozchod (přitom rukou ani jazykem mi to nikdy nebyl schopný udělat a to jsem mu říkala jak rukou, vždy začal dobře a pak zas špatně a že ho to už nebaví, že mě to neudělá). Popravdě, kdo by už po tom prvním pokusu, když by mu někdo řekl to, co on mě, měl chuť na sex. Říkala jsem mu a i psala, co mi vadí (popsáno výše), vše konkrétně, žádné naznačování. Také jsem mu řekla, že když se takto chová nemám na sex ani pomyšlení a spíš naopak mě to odrazuje i od vztahu s ním. A on zas spustil, že kdybych ho milovala, tak bych byla neskutečně nadržená a sex by byl dávno. Navíc mi není příjemná přítomnost jeho bratra, snad poslouchá za dveřmi, protože jednou jsme si normálně povídali a on, že jsme moc hluční… Na jednu stranu chápu, že chce sex, na druhou stranu by se měl trochu vžít do druhého a rozhodně by se neměl chovat jako hulvát. Ještě v pátek mi říkal, že se rozcházet nechce, ale že chce sex, že to je to jediné, co mu vadí. Někdo mi v minulé zpovědi psal, abych se na to podívala z jeho pohledu fajn. Nikdy mi to nebyl schopný rukou ani orálně udělat, jasně jsem mu radila a stejně nic. Nemohu za to, že mu to nešlo. To, že chce sex, jsem už psala, že to chápu, ale musí taky udělat něco pro to, aby to chtěla i druhá strana. A tím nemyslím to, že mi bude nadávat do frigidních, psychicky nemocných…. Vždy když něco chci, musí pro to něco udělat a pokud možno to nejlepší, co jde a to ve všem. On je rozdíl, když vám partner řekne chci šukat, teď hned a jestli ne, tak to ukončíme. Už máte strach z minule, že vás to bolelo, nebylo to příjemné, partner na vás řval a ono se to opakuje místo toho, aby např. řekl, miláčku, zkusíme to, když to bude hodně bolet, tak si dáme pauzu, nebo to zkusíme jindy apod. Psychika dělá hodně, bohužel tohle nikdy asi nepochopí, i když jsem mu to řekla, ještě se mi vysmál, že mi vlastně musí stačit předehra, kdy mi to vlastně ani neudělá. A ano milovala jsem ho a miluji, ale chci, aby se mnou partner nezacházel jako s kusem hadru, ale aby si mě vážil a snažil se mi sex zpříjemnit a ne abych na tohle měla a navíc na poprvé vzpomínky, jak mi nadává. Chci s ním být, ale to chování…. Těžko ho změním, to by se musel sám od sebe začít snažit a alespoň nevypouštět některé hlášky… Včera se ještě naštval. Došel mi kredit, tak jsem kamarádce psala z netu smsku, ale jak mám v hlavě hl. jeho číslo, tak jsem to poslala jemu, navíc bydlí oba ve stejné části města. Tak mi psal, že se těší na sex. Omluvila jsem se, že to byl omyl a pak mi napsal, že mu nemám psát, že je teda konec, že kdybych ho milovala, sex by byl dávno a že si dá inzerát na seznamku. Honděkrát se už seknul a čekal, že přilezu, tak nevím, co tohle má znamenat. Pokaždé, když se hodně naštval, smazal mě z přátel, nekomunikoval a vyhrožoval, že zablokuje i mé tel. číslo. Někdy v květnu jsem se s ním chtěla rozejít, nelíbilo se mi jeho chování. Rozbrečel se, nebyl k utišení a sliboval, že se bude chovat hezky. Párkrát vyhrožoval i sebevraždou. Jak bych s ním ráda byla, ale ta negativa, co jsem tu vypsala mě štvou. Na druhou stranu krom toho sexu se choval vždy hezky, skoro bych řekla, že mě až rozmazloval (ale rozhodně jsem z něho nevysávala peníze, ani jich moc nemá, jednou platil on, podruhé já…), např. mě masíroval, kupoval mi jen tak květiny, krmil :D apod. Omlouvám se za délku, ale chtěla jsem objasnit náš vztah. Bohužel mám na kluky smůlu, můj první ještě v době, kdy jsme se otrkávali, tak si založil profil na erotických stránkách za účelem ženy na sex, dal si tam i své nahé fotky. Zjistila jsem to asi po 14 dnech vztahu a ukončila to, přitom ten měl vzdělání apod. byl jiný než tenhle, ale stejně mi nebyl k ničemu než ho poslat k ledu. Za případné slušné reakce budu ráda