Neodešla jsem, nechala si mě jít. Teď si možná říkáš, proč nepíšu. Nebudu ti psát, nebudu na tebe myslet, nebudu za tebou jezdit, nebudu se na tebe dívat, nebudu se usmívat.
Nebo si možná neříkáš nic a dál klidně prcáš s mrdkama... ano, to byla láska. Děkuju, díky tobě vím, co už nikdy v životě nechci mít. Díky tobě vím, koho už nikdy v životě nechci vidět.
Ano, jsi to ty. To, co si mi dala, sis zase vzala zpět a dál to vesele rozdáváš, nohy do Y. Baví tě to, viď. Věřím, jsi taková, jen jsem to neviděla. Milovala jsem tě tak moc, až se mi z toho točila hlava. Opustila jsem práci, která mi dávala cenné poznatky, obohacovala moje znalosti a posouvala mě dál. Opustila jsem to, kvůli tobě,ze strachu, že mě kvůli mojí práci opustíš. Snažila jsem se velmi, ale tobě to nestačilo. Co si udělala ty pro náš vztah? Ukončila ho, to je to jediný, na co ses zmohla, místo toho, aby ses zvedla a bojovala se mnou!
Byla jsem tak zaslepená svojí snahou a chutí zlepšit náš vztah, že jsem neviděla, že jsem na to už dávno sama. Proč si mě to nechala dělat? Proč ses na mě koukala, jak stěhuju doma věci, abysme to měly zase hezčí, když sis plánovala mě odkopnout? Proč si mě nechala dělat ostatní věci, když si věděla, že mě pošleš do píči?
Proč seš taková? Proč jsem tě takovou neviděla dřív... ach, ano, má slepota. Opět má chyba.
Mlčím, chyba. Řeknu svůj názor, chyba. Něco udělám, chyba. Něco neudělám, chyba. Ať už jsem udělala, neudělala, řekla, neřekla... vždy to bylo špatně. Ale. pořád jsem hledala chybu v sobě, byla jsem tak zničená z toho, že na to nemůžu přijít. A tobě to bylo už dávno jedno.
Ale chápu to, protože to teď vidím. Jsi ještě dítě, musíš dospět. Nevíš, o čem je život. Přitom si vždy mluvila tak moudře. Slova, byly to jen slova. Neznala si jejich význam, neznala si jejich váhu. Neznala si jejich sílu. A přesto si je používala.
Vážně jsem si hloupě myslela, že moje kroky jsou ty, co nám pomůžou...ale až teď vím, že tohle neumíš ocenit. Jak jsem psala, jsi ještě dítě, který musí dospět. Tak třeba ve 25 ti to dojde. Třeba ti to dojde ve 30. Třeba ti to nedojde nikdy....
Vždy si chtěla do Ameriky....teď v letadle sedím sama a píšu tuhle sračku......
PeopleSTAR (2 hodnocení)