Byla jsem mu jen pro smích...

To bylo asi před rokem, kdy jsem se bláznivě zamilovala do jednoho kluka od nás z města... Znáte to, mladá holka a zamilovaná. Myšlenky někde fuč a v hlavě jen on... Jednou jsme šli spolu ven pak zase a pak jsme spolu začali chodit... No, co říct ze začátku krása.. Jenže po škole se šuškalo, že jich má víc a já jsem poze další hračka, se kterou is hraje. Nevěřila jsem tomu, byla jsem s ním šťastná. On mi tvrdil, že pro něj neexistuje žádná jiná jen já a já mu na to skočila... Byla jsem asi dost hloupá. Nevěřila jsem těm řečem. Všechno se změnilo, když jsem ho šla spontálně navštívit domů, klíč mi nechával pod rohožkou, co se asi nestalo? Děvkař to byl dost slušnej, spal si tam s jinou, byla jsem pro ně dost velký překvápko, protože jsem je načapala v tom nejlepším.. Prý mi to vysvětlí, tvrdil, ale zmohl se jen na pouhé 'promiň'... Od té doby si dávám dost slušnýho majzla. Nechtěla bych naletět dalšímu takovýmu. Dodneska se tomu směju, ale co, chybama se člověk učí ;)