Nevim jak bych to nazval, asi jako zoufalá žádost o pomoc...

Miluju holku, která mi řekla, že chce aby jsme byli jenom kamarádi, jejímy slovy: "Ty seš prostě takovej ten dokonalej kamrád..." řekla že ví že by mi ublížila, a že se bojí toho, že kdyby to nevyšlo tak se spolu přestaneme bavit a nebudem mít takovej vztah jako dřív... Upřímně já se taky bojim toho, že kdyby to nevyšlo tak se přestanem bavit atd. ale i přes to, že vim, že mě nechce, tak jí nemůžu dostat z hlavy... Beru jí jako kamarádku a snažim se dostat z hlavy to že jí miluju, ale vždycky, když se někde potkáme (většinou schůzky, nebo výlety- jezdíme spolu na tábory) tak se to zase všechno ve mě probudí a já musim po nějaký době odejít z místnosti aby neviděla, že se mi začínaj téct slzy atd... Prosil bych poradit, protože už opravdu nevim co mam dělat, abych to dokázal hodit za hlavu, jako to dělá většina ostatních... Aby mi to bylo u prdele...